Kanada ye rozshyrena [1]

Kanada ye rozshyrena,
Na cilyi svit vyhvalena.
Ei, hto yu ne zna, nai sprobuye,
Paru centiv zashporuye.

A ya ne znal, ta-m sprobuval,
Paru centiv zashporuval.
Ei, ked-yem uz mal sedmu stovku,
Pustyl-yem sya do Nev-iorku.

A v Nev-iorku shyf laduyut,
Shto nya na nim otshykuyut,
Ei, ahenty sya dohvaryayut,
Ze drahy shyfkarty mayut.

A ya yim dal sto i dvacet,
Bo ya ruskyi mladyi hlopec.
Ei, v starym krayu narodzenyi,
A v Kanadi vycvichenyi.

Ked-yem na tu shyfu sidal,
Pana Boha-m prypomynal:
– Ei, pane Boze, bud zo mnoyu,
Pryprovad nya az do krayu.

Ked-zme pryshly na stred morya,
Shyfkapitan na nas volal:
– Ei, hlopy, meny, modlitesya,
Ide burka – topymesya.

Ked-zme pryshly na krai morya,
Shyfkapitan na nas volal:
– Ei, hlopy, meny, raduitesya,
Bo uz vydno hory, lisy.

Ked-yem pryshol az do Bremu,
Pytayut sya, ci mam zenu?
Ei, mam zenu premilenu,
Idu ku nei na nashchivku.

Ked-yem pryshol do Berlina:
– Nalii, kachmar, nalii vyna.
Ei, nalii toho chervenoho,
Zeby lychko zrum’yanilo.

Ked-yem pryshol do Avstriyi,
Vshytko naspak obernuly.
Ei, pane Boze, shto tu bylo,
Ze sya naspak obernulo?

Byla voina neshchaslyva,
Shto pakosty narobyla.
Ei, narobyla v tei Avstriyi,
Ai v tei velykei Rusiyi.

Pytalysya, de ze ya byl,
Ze ya na tii voini ne byl?
Oi ne byl, ne byl, hvala Bohu,
Z Ameryky idu domu.

Ked-yem pryshol az dodomu,
Zaklopal na svoyu bramu.
Ei, zena vyshla, otvoryla
I tak sya mi pryhvaryla:

– Shto by-ste rad, mladyi pane,
Shto hochete na nich v mene?
– Ei, servus, zena, krasna ruza,
Pryvitai svoioho muza!

– Vytai, vytai ty, piyaku,
A hto ty dal na shyfkartu?
– Ei, salonysty sya zlozyly,
Shyfkartu mi vyminyly.